I kdyby bomby ...

[Ondřej Pšenička]

Když jsem se v devětatřicátém toulával pražskými ulicemi, objevil jsem v blízkosti Palackého náměstí obchod, jehož dvě nevelké, avšak pečlivě upravené výkladní skříně mne přímo fascinovaly vystavenými předměty.

V jedné výloze lesklé poháry, rámečky, svícny, pestrobarevné kostky, kulečníkové koule, karty a ve druhé pak rozličné žertovné předměty a kouzelnická literatura. Táhlo mne to dovnitř a i lákalo přesto, že mi bylo doma neustále vtloukáno do hlavy, že jsem, jó, notorický nešika. Dodal jsem si však odvahu!

Byl jsem příjemně překvapen. Uvítal mě pán, elegantní, středních let a jeho výrazná tvář ve mne vzbudila hned důvěru. Požádal jsem o nějaké lehké triky pro úplného začátečníka. Pokud si pamatuji, koupil jsem tenkrát aparátek "Nesmrtelný Ind", který vlastním dodnes. A také brožurku "Karetní umění". Pán, byl to sám pan Beránek, mi vysvětlil, že nejkrásnější jsou triky manuelní a pohotově ochotně předvedl zmizení jednoho ze tří různobarevných šátečků vložených do skleněného válce. Mnou zvolený šáteček se v okamžiku ze středu válce doslova rozplynul do neznáma.

Dostal jsem několik katalogů a doma po večerech jsem pilně nacvičoval různé základní hmaty, ale byl jsem také však přesvědčen, že toto umění mi asi k duhu nepůjde. Pomalu, ale jistě jsem se stával stálým zákazníkem Mistra Beránka a propadal jsem kouzlům Černé magie.

Pak přišla druhá světová válka, byl jsem totálně nasazen na jeden důl kladenského revíru. Po těžkém zápalu plic jsem byl propuštěn a moje první cesta po jakž takž uzdravení vedla do Prahy k panu Beránkovi. Zmínil se, že by potřeboval výpomoc v obchodě. Plácli jsme si a Mistr to zkusil se mnou. Dal i pěkné služné. Tak se splnil sen a já jsem se dostal do přímého středu kouzel, navíc pak k samému Mistrovi. Prodával jsem tedy denně kouzelné aparáty a předměty a předváděl je i zákazníkům. Můj vedoucí se velmi pečlivě a svědomitě věnoval jak svým žákům, kteří navštěvovali jím pořádané kurzy, tak i ostatním zákazníkům, mezi nimiž nečinil žádných rozdílů.

Zde jsem poznal vynikající kouzelníky, profesionály, mezi které např. patřil pan Duška (lshi-Tomo), jenž s oblibou říkával, že šikovné ruce jsou lepší, než 5 asistentek, dále pak výborného karetního manipulátora "Jaruse" (pan J. Kraus), a řadu dalších.

Heslem pana Beránka tehdy bylo, že u něho se bude kouzlit i kdyby bomby padaly na Palackého most a při pronesení tohoto "zaklínadla" nikdo netušil, že právě k tomuto dojde.

Nepamatuji se na přesný den. Ale, když jsme se chystali jednoho poledne v únoru či březnu opustit obchod, bez předchozí výstrahy se rozječely sirény, ozval se strašidelný rachot a světla zhasla. Okamžitě jsme leželi na zemi a čekali co bude dál. To americká letadla přelétávala a vrhala k zemi tříštivé bomby, však jistě všichni vzpomínáte, tzv. koberec. Ještě po dlouhé chvíli duněly výbuchy časovaných bomb někde u pomníku Fr. Palackého, nedaleko nás hořely Emauzy...

V následujících dnech jsme znovu pokračovali v práci. Nálada však již byla pokleslá z hrůz, kterých jsme kolem sebe viděli víc než dost. Dočkali jsme se šťastně Osvobození a naše cesty se potom s Mistrem rozešly. Já však vždy vděčně budu vzpomínat nejen na pana Beránka - svého velkého přítele, ale především na pana Beránka na nejvýš ušlechtilého člověka

Bloody Fox - I kdyby bomby.... (Česká Magie 1970 č.1 r.1)

[Muzeum kouzel]

Zde jsem poznal vynikající kouzelníky, profesionály, mezi které např. patřil pan Duška (lshi-Tomo), jenž s oblibou říkával, že šikovné ruce jsou lepší, než 5 asistentek, dále pak výborného karetního manipulátora "Jaruse" (pan J. Kraus), a řadu dalších....

A tak přikládám fotografii "Jaruse".

Zdroj: Mago, 1934/2 - titulní strana

Jarus.jpg (199.6 KiB) Zobrazeno 14 x