Tato knížka překypuje nesrovnalostmi, nepravdami a nesmysly. Je podivné, že její rukopis neprošel československým odborným lektorem.
Nemáte ji někdo? Dost by mě to zajímalo.
A.A.Vadimov - Mágovia, Fakíri, Kúzelníci
-
Ondřej Pšenička
- Příspěvky: 101
- Registrován: 11 kvě 2020, 10:43
Časopis Čáry Máry se o slovenském překladu této knihy, vydaném nakladatelstvým Obzor, zmiňuje takto:
Tato knížka překypuje nesrovnalostmi, nepravdami a nesmysly. Je podivné, že její rukopis neprošel československým odborným lektorem.
Nemáte ji někdo? Dost by mě to zajímalo.
Tato knížka překypuje nesrovnalostmi, nepravdami a nesmysly. Je podivné, že její rukopis neprošel československým odborným lektorem.
Nemáte ji někdo? Dost by mě to zajímalo.
Slovenský překlad vyšel podle všeho z ruské knihy Ot magov drevnosti do illjuzionistov našich dněj, kterou A. A. Vadimov napsal společně s Markem Trivasem. Poprvé vyšla v Moskvě v roce 1966; druhé vydání připravilo nakladatelství Iskusstvo v roce 1979.
Sám Vadimov je pozoruhodná postava. Vlastním jménem Alexandr Alexejevič Vadimov-Markelov (1895 až 1967) vystupoval pod pseudonymem Alli-Vad. Začínal jako činoherní herec, mimo jiné u Mejercholda. Když po studiu kouzelnictví v Německu nemohl v Moskvě sehnat angažmá, prohlásil se za indického fakíra jménem Alli-Vad. Divákům se brzy přiznal, ale pseudonym mu zůstal po celou kariéru. V sovětských cirkusech pak pracoval až do odchodu do penze v roce 1956 a knihy psal hlavně na sklonku života.
Ruský originál je dnes volně dostupný na internetu, takže se výtky z Čáry Máry dají porovnat s předlohou. Knihu nemám, takže k samotnému překladu nic nedoplním.
Sám Vadimov je pozoruhodná postava. Vlastním jménem Alexandr Alexejevič Vadimov-Markelov (1895 až 1967) vystupoval pod pseudonymem Alli-Vad. Začínal jako činoherní herec, mimo jiné u Mejercholda. Když po studiu kouzelnictví v Německu nemohl v Moskvě sehnat angažmá, prohlásil se za indického fakíra jménem Alli-Vad. Divákům se brzy přiznal, ale pseudonym mu zůstal po celou kariéru. V sovětských cirkusech pak pracoval až do odchodu do penze v roce 1956 a knihy psal hlavně na sklonku života.
Ruský originál je dnes volně dostupný na internetu, takže se výtky z Čáry Máry dají porovnat s předlohou. Knihu nemám, takže k samotnému překladu nic nedoplním.