Počátky přenášení myšlenek médiu se zavázanýma očima.

[Ondřej Pšenička]

První kouzelník, který ve svém představení prezentoval médium se zavázanýma očima, které vědělo detaily o věcech zraku skrytým, byl italský kouzelník Giuseppe Pinetti v roce 1784. Toto číslo zařadil do svého představení při angažmá v Londýně. Zajímavé je, že Pinetti neuměl anglicky, a tak používal překladatele. I to mohlo zapříčinit, že se toto číslo v Pinettiho repertoáru neujalo - obecenstvo si mohlo myslet, že své ženě (médiu) tajně předává informace v italštině. Přestože ho následovalo mnoho kouzelníků a následují ho i dodnes, sám Pinetti s přenosem myšlenek médiu úspěch neměl.

[AlanV]

Pinettiho pokus zapadl, ale o šest desetiletí později vytvořil stejný princip jednu z největších senzací 19. století. Jean Eugène Robert-Houdin zařadil 12. února 1846 ve svém pařížském divadle číslo nazvané "seconde vue". Jeho syn Émile se zavázanýma očima popisoval předměty, které diváci otci podávali. Robert-Houdin k číslu používal příběh, že princip vymyslel Émile sám jako hru. Což asi fungovalo jako dobrá reklama, ale těžko říct, zda byla pravdivá.

Harry Houdini v knize The Unmasking of Robert-Houdin (1908) píše, že podobná čísla existovala už dávno před ním. Metoda byla ve své podstatě stejná, ale Robert-Houdin ji přidal mnohem zajímavější prezentaci. A to byl také asi ten důvod, proč měl pravidelně plné divadlo.