Leopold Beránek
„Táta kouzelníků“
Narodil se 15. 5. 1899 v Jindřichově Hradci Leopoldu Beránkovi a jeho manželce Aloisii. Zemřel 14. 3. 1971 v Praze.
Psal se rok 1908, kdy ve Veselí nad Lužnicí předváděli „Kouzelné divadlo“ František a Karel Samkovi. Při této návštěvě kouzla malého Leopolda natolik nadchla, že pomáhal Samkům s vylepováním plakátů a jako pomocník pro každou práci. Odměnou mu bylo prozrazení několika triků. A tak se stalo, že zanedlouho vystupoval jako kouzelník. Posléze si pořizoval další triky i v Berlíně. Vystupoval při různých příležitostech, ale i v hostincích a menších sálech. Studoval na gymnáziu, které nedokončil.
Touha po jevištních prknech ho neopustila, a tak se v letech 1916 – 1920 stal členem divadelní společnosti A. Havlíčkové – Konětopské. Pod uměleckým jménem Vronský hrál nejrůznější role. Později vystupoval jako Polda Vronský „eskamotér a mnemotechnik“. Vystupoval jako hyponotizér s telepatickou náplní. Jako kouzelník se později představoval pod jménem „Messmer – Beránek“, též pod jménem Leo Vornkov. Kouzelnická činnost byla přerušena nástupem na vojnu, kde se později seznámil s Annou Schneidrovou, která se stala jeho manželkou. Po vojně se vrátil ke kouzlům. Vystupoval v Rakousku i Maďarsku, ale především v našich kulturních domech. Měl tři syny (Vladimíra, Jaroslava a Václava).
Leopold se se svou rodinou přestěhoval do Příbrami. Pořídil si několik prken, plachty a postavil stánek pro trhy a poutě. Prodával zboží galanterie, hračky, cukroví i žertovné předměty. Se ženou putovali od města k městu a poznávali výhody, ale i nesnáze trhoveckého podnikání.
V roce 1929 se přestěhoval do Prahy a pokračoval prodejem galanterie a hraček. V kamenném obchodě v Podskalské ulici začal prodávat i karetní triky získané z tiskáren Unie – Vyšehrad a Piatnik – Vinohrady. Trikové karty, které prodával, vždy předvedl. Leopold nadále vystupoval v Praze a okolí jako kouzelník. Svou živnost rozšířil pro prodej kouzelnického a papírenského zboží v Podskalské ulici. Leopold nikdy sám nevyráběl, najímal si pro výrobu spolupracovníky, například pana Kavelu (papírové a kartonové rekvizity) a řemeslníka pana Josefa Adama (dřevěné a kovové rekvizity a aparáty), kteří nebyli kouzelníci. Tohoto času byl jediný prodejce kouzel v ČSR.
V roce 1932 založil magickou školu, jednalo se o první školu kouzlení, předvádění a učení triků, manipulace a zacházení s rekvizitami. Magickou školou Leopolda Beránka prošlo cca 900 učňů. Školou procházel i Ing. Míla Trnka, Eda Mazakián se svou ženou, Josef Ouřada, Karel Vaverka a Karel Juza, který se stal velkým znalcem kouzelnického umění. V roce 1934 pro kouzelníky vydával časopis MAGO. Dne 21. 4. 1934 pořádal první večírek absolventů MAGICA ACADEMICA. Beránkova škola existovala do roku 1960.
Leopold byl členem různých kroužků a klubů nejen v Praze. Byl členem Magické lóže Ponrepo. Ve Slaném založil soutěž o křišťálový pohár. Často navštěvoval Magický klub Motorlet, spolupracoval s Unií pražských magiků. Zasedal jako člen porot při přehrávkách profesionálů. Byl odborným poradcem Městských divadel pražských.
V letech 1946 – 1947 natáčel první kouzelnický film v Československu ABRAKADABRA. Na filmu spolupracoval i kouzelník Karel Vaverka, bývalý předseda ČMS. V roce 1947 navštívil Leopold Kongres kouzelníků v Paříži, kde získal zkušenost pro činnost M. A.
Leopold udržoval přátelství s Ludvíkem Trnkou (KARLINI), kterému pomáhal sestavovat program, dodával bodací péřové květiny, stolky i aparáty, udržoval korespondenci s vynikající dvojicí Janem Zaorálkem (PASPARTH) a jeho chotí Ilonou, kteří od něj pořizovali aparáty do celovečerního programu, spolupracoval s Juliem Cupákem (CHUNG-JU-LIS) i se sourozenci Paldusovými, dodával šátky, hořící svíce a jiné aparáty COLINI, odborné i ekonomické přátelství udržoval s Jaroslavem Markem (LONGMARK). Jednotlivým skupinám kouzelnického rodu KELLNERŮ doplňoval program svými výrobky. Spolupracoval s A. V. RELLOSEM.
V roce 1949 Leopold zorganizoval v Karlových Varech velký festival kouzelníků z celé republiky. Jednalo se o společenské a umělecké setkání magiků s diváky i rekreanty v Karlových Varech. Tento festival byl startem pro úspěšné festivaly „ŠARI - VARY“ pod vedením manželů Ouřadových.
Vydal 60 kouzelnických cvičebnic, byl trikovým poradcem při natáčení filmů i režisérem klubových soutěží. V roce 1951 se stal vedoucím Artistické estrádní školy pro kouzelníky v Praze.
Mezitím si doba vyžadovala zrušení soukromého obchodu s kouzly, a tak Leopold začal spolupracovat s Lidovým družstvem invalidů LDI, které otevřelo prodejnu s výrobou triků. Po krátké době opustil z důvodu nemoci práci a uchýlil se do soukromí, ve kterém pokračoval ve své literární činnosti. Sbíral kouzelnické plakáty, karty a mikro-triky.
Celý život měl po boku manželku, která mu se vším pomáhala. Syn Václav (BERON), kouzelník pro děti, pomáhal při tvorbě návodů. Syn Jaroslav pomáhal při psaní literatury, syn Vladimír pracoval v obchodě, později jako instruktor, kouzelník a funkcionář ČMS.
Leopold Beránek - stručný životopis
K Beránkovi se hodí zdůraznit jednu věc, která z toho životopisu vyplývá, ale snadno zapadne. On nebyl jen kouzelník, byl spojkou skoro celé tehdejší české scény. Jak píšete výše, dodával rekvizity a aparáty Ludvíku Trnkovi (KARLINI), Janu Zaorálkovi (PASPARTH), Juliu Cupákovi (CHUNG-JU-LIS), Jaroslavu Markovi (LONGMARK) i jednotlivým větvím rodu Kellnerů. Většina těch jmen má tady na fóru vlastní téma, takže Beránek je vlastně uzel, na který se ostatní napojují.
K tomu byl podle životopisu ve své době jediný prodejce kouzel v ČSR a jeho magickou školou, která fungovala od roku 1932 do roku 1960, prošlo asi devět set učňů. Pro obor, který se u nás předával hlavně z očí do očí, je to velké číslo.
Má někdo z vás doma něco hmatatelného po Beránkovi, třeba číslo časopisu MAGO z roku 1934 nebo některý z aparátů, co pro něj dělal pan Adam a pan Kavela? Zajímalo by mě, jestli se vůbec něco dochovalo.
K tomu byl podle životopisu ve své době jediný prodejce kouzel v ČSR a jeho magickou školou, která fungovala od roku 1932 do roku 1960, prošlo asi devět set učňů. Pro obor, který se u nás předával hlavně z očí do očí, je to velké číslo.
Má někdo z vás doma něco hmatatelného po Beránkovi, třeba číslo časopisu MAGO z roku 1934 nebo některý z aparátů, co pro něj dělal pan Adam a pan Kavela? Zajímalo by mě, jestli se vůbec něco dochovalo.